Tým Model Context Protocol (MCP) zveřejnil kandidátskou verzi specifikace datované 2026-07-28, kterou označuje za největší revizi protokolu od jeho vzniku. Jádro protokolu se mění na zcela bezstavové, přibývá formální rámec pro rozšíření a dvě klíčové novinky – MCP Apps a Tasks – mění způsob, jakým mohou AI agenti komunikovat s webovými aplikacemi a plnit dlouhotrvající úkoly.
Konec session ID a handshake
Nová specifikace zcela odstraňuje úvodní handshake initialize a hlavičku Mcp-Session-Id, na kterých dosud stálo udržování stavu spojení mezi klientem a serverem. Výsledkem je, že libovolný požadavek může skončit na libovolné instanci serveru – což zásadně zjednodušuje škálování MCP serverů za load balancerem. Pro firmy, které dnes provozují MCP integrace na jediném serveru kvůli nutnosti udržovat „sticky sessions“, jde o zásadní architektonickou úlevu: bezstavový model umožňuje horizontální škálování bez speciálních triků na úrovni infrastruktury.
Rozšíření mají teď vlastní život
Specifikace zavádí formální rámec rozšíření identifikovaných pomocí reverse-DNS identifikátorů, které se vyjednávají přes mapu rozšíření a žijí ve vlastních repozitářích se svými správci. To znamená, že se jednotlivá rozšíření mohou verzovat nezávisle na hlavní specifikaci a vyvíjet svým vlastním tempem – podobně jako to funguje u webových standardů spravovaných konsorciem W3C.
MCP Apps: interaktivní rozhraní místo strohého textu
Rozšíření MCP Apps umožňuje serverům doručovat hostitelské aplikaci interaktivní HTML rozhraní, které se vykreslí v izolovaném sandboxovaném iframe. Pro vývojáře, kteří dnes budují AI asistenty a agenty pro webové projekty klientů, to otevírá zajímavou možnost: místo aby AI agent vracel jen text nebo JSON, může uživateli rovnou zobrazit interaktivní kartu, formulář nebo náhled dat – aniž by hostitelská aplikace musela sama stavět takové UI na míru pro každý nástroj.
Tasks: konec čekání na dlouhotrvající operace
Rozšíření Tasks, které v předchozích verzích specifikace existovalo jako experimentální funkce jádra, nyní „vyrostlo“ do samostatného rozšíření s bezstavovým modelem pro dlouhotrvající práci. Server může na volání tools/call odpovědět pouze úchytem úkolu (task handle) a klient pak jeho průběh řídí voláními tasks/get, tasks/update a tasks/cancel. To je zásadní pro use case, se kterými se v agenturní praxi setkáváme čím dál častěji – generování dlouhého obsahu, hromadné SEO audity nebo automatizace ve WooCommerce, které trvají minuty až hodiny a nemohou blokovat jediné otevřené spojení.
Co to znamená pro váš web už teď
Finální verze specifikace má vyjít 28. července 2026, s desetitýdenním oknem pro validaci u tvůrců SDK a klientských implementací. Pokud vaše agentura nebo interní tým integruje AI agenty do webových projektů – ať už jde o chatboty, asistenty pro administraci obsahu nebo automatizaci e-shopu – vyplatí se sledovat, jak se ekosystém MCP klientů a serverů na tuto revizi adaptuje, a při návrhu nových integrací počítat s bezstavovou architekturou od začátku.
Praktický dopad na SEO a obsahové procesy
Bezstavové úkoly z rozšíření Tasks mají zajímavý přesah i do světa SEO a obsahového marketingu. Agentury dnes běžně propojují redakční systémy s AI nástroji pro generování draftů článků, meta popisků nebo hromadných auditů zpětných odkazů – a právě u těchto úkolů, které mohou běžet desítky minut, dosavadní model bez podpory dlouhotrvajících operací narážel na limity timeoutů a nutnost složitého frontovaní požadavků. Standardizovaný způsob, jak úkol spustit, sledovat jeho průběh a případně zrušit, výrazně zjednoduší stavbu spolehlivých automatizací nad WordPressem i jinými redakčními systémy.
Bezpečnostní otázky, na které si dát pozor
Nová schopnost vracet interaktivní HTML rozhraní přímo z MCP serveru s sebou logicky nese i nová bezpečnostní rizika. I když se rozhraní MCP Apps vykresluje v izolovaném sandboxovaném iframe, týmy budující integrace by měly od začátku počítat s tím, že jde o obsah generovaný a doručovaný externím serverem – tedy o potenciální vektor útoku, pokud validace vstupů a oprávnění nebude důsledná. Doporučujeme sledovat, jak budou hlavní SDK řešit izolaci mezi jednotlivými MCP servery a jak budou ošetřovat oprávnění pro zápis dat zpět do hostitelské aplikace, než podobné integrace nasadíte do produkčního prostředí klienta.
Závěr
Přechod MCP na bezstavové jádro, spolu s možností vracet interaktivní rozhraní a bezpečně zvládat dlouhotrvající úkoly, posouvá protokol blíž k plnohodnotné infrastruktuře pro produkční AI integrace, a ne jen k experimentální technologii. Desetitýdenní validační okno navíc dává vývojářským týmům dost času připravit se na přechod bez zbytečného spěchu. Uvažujete o zapojení AI agentů do vašeho webu nebo e-shopu? Rádi vám pomůžeme zorientovat se v tom, co dnešní nástroje umí a co se teprve chystá.
